Obecný kontext
V dnešní době je komunikace založena spíše na vizualizaci než na prostém textu nebo slovech. V každodenní komunikaci se častěji používají videa. Vizuální znaky, filtrované fotografie, obsahové memy a krátká sestříhaná videa jsou novým multikulturním a univerzálním jazykem mladých lidí. Tyto trendy je třeba zohlednit při plánování vzdělávacích procesů a při nabídce školení v oblasti osobních dovedností. Workshop „One-minute-movie“ využívá trendy a dovednosti mladých lidí tím, že otevírá dveře kreativitě a uměleckým vizím.
One Minute Movie je v podstatě přesně definovaná struktura workshopu zaměřeného na tvorbu krátkých amatérských videí s určitým tématem v poměrně krátkém čase. Výchozími body jsou některé teorie o tvorbě filmů a krátký nácvik úhlů kamery, pohybů a velikosti obrazu. Poté se účastníci seznámí se základními principy vyprávění příběhů a psaní scénářů. Obvykle si účastníci připraví náměty a začnou psát synopsi v malých skupinkách po 3-5 účastnících. Dalším krokem je psaní a kreslení storyboardu a tvorba podrobnějších scénářů k filmu. Následující fází je samotná produkce, natáčení a poté střih. Velkým finále je společné sledování filmu a sdílení zpětné vazby.
Zárodky workshopů One Minute Movie najdete v knize Digital Storytelling. Metoda byla vyvinuta v rámci Humak University přibližně v letech 2005-2010, kdy byly nabízeny videokurzy pro studenty programu Erasmus. Smíšené skupiny zahraničních studentů měly na natáčení jeden den. Byla zřejmá potřeba lépe strukturovaných a intenzivnějších workshopů pro tyto multikulturní skupiny, které by kombinovaly kreativitu, hodnoty, sílu vyjádření a vizuální jazyk.
One Minute Movie je ideální metodou pro vytváření společného porozumění v rámci multikulturních skupin. Pomáhá zvýšit účast a posílit budování skupin moderním způsobem. Účastníci a účastnice jsou povzbuzováni a inspirováni k experimentování s výrazovým nástrojem, který pro ně může být nový. Je důležité snížit technický a koncepční práh pro tvorbu a publikování videí a filmů. Myšlenka, že „každý se může naučit tvořit“ a produkovat „média vytvořená vlastními silami“, je dalším výchozím bodem workshopů.
Krok za krokem (instrukce)
Školení k tvorbě filmů
Školení začíná výukou používání kamery. Účastníci a účastnice se seznámí s velikostí obrazu, úhly kamery, pohyby atd. Cílem je, aby si každý postupně vyzkoušel natáčení a poukázal na to, jak změna velikosti záběru ovlivňuje rytmus vyprávění.
Psaní scénářů
Psaní příběhů začíná výběrem tématu pro film, např. závislost, sociální vyloučení, osamělost a krize. Skupiny napíší malou synopsi témat. Výběr úhlu pohledu je zásadním krokem při psaní digitálních příběhů.
Poté skupiny přejdou k psaní a kreslení podrobnějšího scénáře, storyboardu. Každý záběr se kreslí na připravenou šablonu. Aby byl dodržen časový limit jedné minuty, je počet záběrů omezen na 12-15 s maximální délkou trvání každého záběru 4 s. Při tvorbě příběhu je nutné dodržet časový limit 1 minuty.
Pro psaní scénářů vás může inspirovat také samostatná metoda, popsaná v jiném článku tohoto toolboxu, prozatím v angličtině.
Natáčení videa
Skupiny natočí video. Úspěšným pracovním postupem je, pokud se aktivně účastní všichni členové a členky skupiny. Důležité je najít v místním prostředí vhodná místa pro natáčení a při natáčení scén a dialogů dbát na to, aby se zabránilo hluku v pozadí. Při natáčení v interiéru věnujte pozornost zajištění dostatečného osvětlení.
Úprava a přidávání zvuků a efektů
Poté musí skupiny projít záběry a vybrat ty, které jsou vhodné pro film. Ty pak ve zvoleném pořadí přenesou na časovou osu programu. Vybrané záběry se sestříhají na požadovanou délku.
Filmy se převedou do filmových souborů a zveřejní se. Účastníci a účastnice musí rozhodnout o úrovni zveřejnění těchto filmů.
Reflexe
Zásadní je, nezapomenout na konci aktivity reflektovat proces. Otázky by se měly vztahovat k předem definovaným cílům a účastníci a účastnice by měli dojít k tomu, co si z procesu odnáší do svého dalšího života. To mohou být jak konkrétní dovednosti v oblasti užívání digitálních technologií, ale také kompetence potřebné v osobním a pracovním životě, jako je schopnost týmové spolupráce, komunikace apod.
Praktické informace
Potřebný čas: 2 hodiny nebo více. Metoda je flexibilní pro škálování.
Kolik lidí se zapojí: 3 až 5 skupin po 3-4 lidech
Cílová skupina: Může být různorodá, metoda je ale velmi vhodná pro multikulturní nebo marginalizované cílové skupiny, které díky workshopu mohou posílit příležitosti být slyšeny a viděny.
Místo, kde lze metodu realizovat: Je žádoucí přístup do venkovního prostředí. Místo s dobrým osvětlením a klidnými prostory.
Materiál: Je důležité zajistit techniku k realizaci workshopu.
Tipy a triky
- Didaktika „BYOD“ („Přineste si vlastní zařízení“). Použití vlastního vybavení účastníků a účastnic, jako jsou chytré telefony, tablety nebo videokamery (nízkoprahové technologie), výrazně usnadňuje a zpřístupňuje organizaci workshopu. Je ale třeba také zajistit dostatek techniky na vypůjčení pro případ, že účastníci a účastnice tato zařízení nevlastní.
- Cílem není vytvořit kvalitní umělecké dílo, ale spíše najít interaktivní platformu pro zpracování témat a rozvíjet kompetence mladých lidí.
- Cílem je, aby se každý jednotlivec zapojil do procesu a věnoval se mu.
Silné stránky této metody
Workshop s minutovým filmem může fungovat i jako metoda řešení problémů. Film může obsahovat výrazný zlomový bod a nabídnout řešení problému nebo alternativní řešení, o nichž lze diskutovat v rámci diskuse o zpětné vazbě.
- Skupiny z různých sociálních a kulturních prostředí přinášejí různé perspektivy a činí workshopy zajímavějšími. Účastníci a účastnice tak objevují příležitosti k reflexi kulturní citlivosti.
- Jednominutové filmové workshopy nabízejí zkušenost s inkluzí moderním způsobem.
- Vlastnoručně natočená videa mohou být takzvanými „nevyprávěnými příběhy“ utlačovaných lidí nebo lidí žijících na okraji společnosti.
- Videa nám mohou pomoci vizualizovat sociální posílení nebo začlenění a dát účastníkům právo vyjádřit své vlastní příběhy.
- Proces tvorby minutových filmů lze využít také jako způsob dokumentace jiných nástrojů nebo metod.
Nevýhody
- Časová omezení jsou často hlavní výzvou. Při přípravě je třeba na to brát ohled a zohlednit i vstupní úroveň dovedností v práci s digitálními technologiemi u účastníků a účastnic.
- Obvykle je na workshopech velmi omezený čas na diskusi, ale reflexe je zásadním prvkem všech neformálně-vzdělávacích aktivit a doporučujeme na ni vyhradit dostatek času, aby si účastnice a účastníci dokázali uvědomit, co se díky procesu naučili.
- Metoda je založena na technologii a je třeba zajistit dostatek techniky pro případ, že účastníci a účastnice například nevlastní chytré telefony.
Zdroje
Celkový kontext k metodologii vyprávění příběhů najdete v jiné kapitole tohoto Toolboxu (v angličtně).
Potřebujete-li cokoli přeložit z angličtiny, doporučujeme využít aplikaci DeepL.
Autor:
Metodický popis je založen na textu autora Kariho Keuru v publikaci Developing Youth Work Innovation. Projekt Future Labs, Erasmus+, KA2, 2019. Vydala Humak University of Applied Sciences, str. 77. Překlad a úprava: ANEV.
